Podzim

Ještě jednu si dovolím sdílet ze své sbírky :)

Vítr si pohrává s lístky naděje, 
krouží okolo hlavy, tam a zpět, 
každý je si vědomý toho, co právě je, 
vidí přes šedé brýle celý svět.

Oči kolemjdoucích, 
jen prázdné schránky,
nicotný výraz ve tvářích, 
líčka s barvou - krvavé červánky,
další nevinná srdce dnes sní o lhářích.

Zhýralá mysl zahaluje zrak,
tráví tělo a snižuje cit,
temnotu nezpůsobil deštivý mrak,
ten přítel co se jeví jako krutý vrah, 
nás přišel s klidem zadusit.

Dávit se, prosit, co jiného zbývá.
Uklidnit se a v srdci mít mír?
To lze těžko když do očí se dívá,
naše podobizna, 
co v nás hledá vnitřní smír.

Ke konci času dojdeme v klid,
dřevěná loďka odplouvá v dál.
Lhostejný je k tomu v ulicích lid.
Vítr zase tiše svou píseň vál.