Náznaky jako balící technika

Proč naznačovat a čekat, až druhý pochopí?

Někdo nepochopí nikdy

Jedna kolegyně posílala pracovní schůzky na téma logistika - reporting. Akceptoval jsem, pracovně šlo o zajímavé schůzky se zajímavými výsledky. Jednou se zeptala, jaké mám plány na víkend, řekl jsem že nevím, že jen půjdu s dětma na hřiště, překvapilo ji, že mám děti. Až když přestala posílat další pracovní schůzky na téma logistika - reporting, došlo mi, ze jsem ji vlastně odmítl. Kdyby rovnou napsala jestli nechci na kafe, šel bych klidně s poznámkou že jsem zadaný, kdyby chtěla píchat tak smůla. K čemu náznaky? Já jsem párkrát dostal odpověď od crush že ne, cajk, zlomené srdce radši dřív než později

Někdo happy end zkušenosti s naznačováním?