Dochází mi trpělivost s Ukrajinskými sousedy.

Zdravím, Žiju v domě v malé vesnici u hlavní silnice hned za městem. Můj někdejší soused z domu hned za mnou už je pár let po smrti a jeho potomci předělali dům na ubytovnu. Asi před rokem se tam nastěhovali asi 2 rodiny ulrajinsky mluvících uprchlíků. Po jejich zabydlení, se v ulici zvýšila koncentrace poletujích plastových obalů a nedopalků. Jejich děti mi lezli na pozemek, dokud jsem na ně nemusel začít zvyšovat hlas. Později si u domu, směrem ke mě postavili terasu a pijí tam dlouho do noci. Nenadělají u toho tolik hluku, tak jsem to tak nějak přešel. Ale největší problém je parkování. Od začátku mi svoje BMW parkovali vedle domu, po konfrontaci jsem byl odbyt, že nemají kde jinde parkovat a že místa je kolem dost. Město jim po upozornění nechalo v ulici vyasfaltovat 2 parkovací místa navíc. Sousedům to ale přišlo moc daleko a odmítali auta přesunout tam. Tak jsem uvolil, že tam budu parkovat já, přeci jen je na rovnější a pevnější ploše, než kde jsem auto doposud nechával. Dnes jsem přijel z práce a vedle domu mi stála 3 ukrajinská auta a na obou nově vybudovaných parkovacích místech též. Musel jsem auto nechat těsně u vchodových dveří. Snažím se být chápavý a tolerantní, ale asi začínám chápat ty lidi, co si na nové spoluobyvatele neustále stěžují.